A pak prý: „založte si start-up v ČR?“

Podnikání v Čechách je kvalitně řízeno armádou úředníků, kteří Vám pomohou a poradí. Start-uper  ale nemá pocit, že se o něj stát stará a možná mu chce i kvalifikovaně poradit již v začátcích, aby náhodou neudělal nějakou chybu. Spíš se vyděsí.

Projdete si registrací společnosti u Živnostenského úřadu a zapíšete se do veřejného rejstříku. A protože jste optimista a předpokládáte, že to fakt pojede, ten váš business, tak se přihlásíte i k placení DPH.

V řádku 06 vyplníte, že jste zatím neměli v předchozích 12 měsících obrat. No vznikli jste přece před pár dny a tak je to přece jasný.

Na řádku 9a se zastavíte a zamyslíte. Otázka zní, jaký obrat předpokládáte v příštích 12 měsících. No jste optimista, ale nechcete to zakřiknout. Tak napíšete, že to bude meloun. To snad nikoho neurazí.

Uvedete, že máte adresu, kde je sídlo společnosti. Je to ta, kterou jste při zápisu doložili nájemními smlouvami, souhlasem majitele nemovitosti a výpisem z katastru nemovitostí, při zápisu do veřejného rejstříku. Taky tam skoro denně chodíte a sedíte a pracujete.

A co na to Finanční úřad? Na finančním úřadu vznikají pochybnosti. Takže datovou schránkou k Vám dorazí dlouhý výčet těchto pochybností s ještě delším seznamem požadovaných dokladů, kterými se můžete pokusit tuto pochybnost vyvrátit písemně, nebo při osobní návštěvě, kdy své argumenty nadiktujete do protokolu.

Začíná to takto:

Správci daně vznikly pochybnosti o tom, zda je daňový subjekt osobou povinnou k dani ve smyslu ustanovení § 5 zákona o dani z přidané hodnoty a naplňuje tak podmínky pro dobrovolnou registraci dle ustanovení § 6f a § 94a zákona o dani z přidané hodnoty, pochybnosti o existenci reálného sídla daňového subjektu ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. i) zákona o dani z přidané hodnoty, pochybnosti o skutečném předmětu činnosti a pochybnosti o tom, na základě jaké konkrétní ekonomické činnosti bude dosaženo obratu 1.000.000 Kč.

Cože???????

Pochybnost 1.

Daňový subjekt v přihlášce neuvedl skutečné sídlo ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. i) zákona o dani z přidané hodnoty.  

Proč si myslí Finanční úřad, že uvedená adresa není skutečná? Kdyby úřednice cestou na oběd zaklepaly u našich dveří na této adrese, tak nás tu najdou. Mimochodem firma, o které píšu, sídlí naproti finančnímu úřadu, kam se hlásí. A vše již doložila při registraci v rejstříku!

Takže finanční úřad požaduje:

… prokažte existenci sídla definovaného v ustanovení § 4 odst. 1 písm. i) zákona o dani z přidané hodnoty, tzn. místa, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení daňového subjektu, popřípadě místa, kde se schází vedení daňového subjektu pro zajištění reálného výkonu ekonomické činnosti, a kde se veřejnost může s daňovým subjektem stýkat

při řešení problematiky předmětu činnosti daňového subjektu (např. předložením výpisu z katastru nemovitostí, smlouvou o dlouhodobém pronájmu nemovitosti či jiným dokladem prokazujícím právní nárok užívání dané nemovitosti, předložením provozní doby a kontaktních osob na tomto místě), a současně sdělte, kde se nachází účetnictví či daňová evidence daňového subjektu a kdo ji vede.

Na adrese sídla společnosti nás téměř každý pracovní den a někdy i o víkendech každý najde. Máme označený zvonek u vchodu, schránku na poštu a cedulku na dveřích. Protože nás začínají úřady děsit, i když jsme teprve začali, vyrobili jsme na dveře další ceduli, na které stojí: nejvhodnější doba pro návštěvu naší provozovny je po 9:00 hodině. Před tím spíme. Po poledni chodíme krátce pojíst a potom pracujeme dál s otevřeným koncem. Jsme start-up takže konec doby je nepravidelný a otevřený. Jsme start-up a tak když jedeme za zákazníky, není v kanceláři nikdo – nemůžeme si dovolit sekretářku na vaření kávy a posedávání.  Prostě nám zavolejte na mobilní telefon XXXXXXXXXX.

Místem, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí a kde se s námi může veřejnost stýkat je kancelář na adrese uvedené v rejstříku, ale jsme start-up a máme rádi život, takže občas zásadně rozhodujeme v restauracích, kavárnách a barech, které nám přirostly k srdci. Také se tam stýkáme s veřejností. Máme jejich seznam také předložit?

Pochybnost 2.

Správci daně vznikla ……. pochybnost o skutečném předmětu činnosti a pochybnosti o tom, na základě jaké konkrétní ekonomické činnosti bude dosaženo obratu 1.000.000 Kč.

 

A tak:

Zejména vysvětlete, doložte a prokažte konkrétní ekonomickou činnost daňového subjektu, tzn. přesně specifikujte obory živnosti, podnikatelský záměr, včetně dalších informací, jak a kde je ekonomická činnost vykonávána, jakým způsobem je tato činnost zabezpečena po stránce personální (vlastní pracovníci / nájem pracovní síly / subdodávky, včetně uzavřených smluv) a po stránce technické (provozovny, sklady, výrobní prostředky + další technologické vybavení, způsob přepravy, včetně uzavřených smluv), dále předložte obchodní smlouvy uzavřené s odběrateli, dodavateli, či předložte další listinné dokumenty, které lze považovat za doklady prokazující uskutečňování ekonomické činnosti (např. smlouvy o smlouvě budoucí, předběžné nabídky, poptávky a objednávky, reklamní kampaně a jejich rozsah apod.).

Ta paní na finančním úřadě bude tedy asi dělat revizi našeho obchodního záměru a bude dle svých zkušeností úřednice zvažovat, zda jsme se nezbláznili dělat takový business, jaký dělat chceme. Bude se zabývat našimi kompetencemi a tím, jestli máme dostatek znalostí a strojů a skladů a zaměstnanců a …….

…. potom nám třeba dovolí to zkusit? To je teda blbost!!

Tak jsme na úřad zavolali. A je to dobrý, nebude rozhodovat sama, ale na schůzky si bude brát někoho z kontrolního oddělení. Tak to jsme si teda zavařili!!

A možná je to taky nový způsob jak bojovat proti daňovým únikům na DPH – prostě odmítat plátce.

Já žiju rád v Česku, ale po této zkušenosti jsem si v zahraničí požádal o elektronickou identitu. Založit a rozběhnout firmu je tam jednodušší.

A pak prý: „založte si start-up v ČR?“

Luděk